Vitamín D

Sluneční svit je hlavním zdrojem vitaminu D. K jeho nedostatku proto nejvíce dochází v období, kdy slunce tolik nesvítí

VITAMIN D: PRAVDĚPODOBNĚ HO MÁTE NEDOSTATEK. CO VÁM HROZÍ?

Ještě donedávna vitamin D nikdo moc neřešil. Bral se jako důležitý nanejvýš pro kosti. Dnes se ale zjišťuje, že souvisí s řadou nemocí včetně rakoviny. Přitom ho má víc než polovina lidí nedostatek.

JEZTE RYBY

Ze stravy nejlépe doplníte vitamin D prostřednictvím ryb. Ty jsou ale zdraví prospěšné i v jiných směrech. Podívejte se na 6 důvodů, proč už se konečně naučit jíst ryby.

V současnosti je vitamin D jednou z nejzkoumanějších živin vůbec. Už ale mnoho studií dokázalo, že jeho nízká hladina souvisí s celým spektrem civilizačních chorob. Není to moc dobrá zpráva vzhledem k tomu, že jeho nedostatkem trpí minimálně polovina populace.

„Uvádí se, že asi 50 až 80 % populace má sníženou hladinu vitaminu D,“ upřesňuje MUDr. Hana Mojžíšová, specialistka na výživu a zdravý životní styl. Nejrizikovějšími skupinami jsou podle ní pak lidé nad 50 let, lidé snědší pleti, obézní, ale taky ti, kteří bydlí v lokalitě, kde nesvítí často slunce.

„Vitamin D se tvoří v těle při slunečním svitu. V našem podnebném pásu slunce ale tolik nesvítí, a tak u nás minimálně polovinu roku lidé trpí nedostatkem vitaminu D,“ podotýká výživový poradce Ing. Martin Škába.

Roztroušená skleróza, cukrovka i rakovina

Už opravdu nepočitatelné množství klinických studií prokázalo jasnou souvislost mezi nízkou hladinou vitaminu D a některými nemocemi. „Je to třeba diabetes, onemocnění srdce a cév, onemocnění trávicího systému, lupénka či autoimunitní onemocnění jako roztroušená skleróza a Crohnova choroba,“ uvádí MUDr. Hana Mojžíšová.

Dále by podle všeho měl chybějící vitamin D souviset i s psychickými potížemi včetně depresí i schizofrenie nebo také s některými druhy rakoviny. „Mnoho závěrů odborných prací dospělo k tomu, že vitamin D hraje podstatnou roli v prevenci nejčastějších typů rakoviny. Konkrétně tlustého střeva, prsu a rakoviny prostaty. Dle různých studií lidé s dostatečnou hladinou vitaminu D mají větší předpoklad delšího přežití,“ komentuje lékařka Hana Mojžíšová.

Mimo to má vitamin D vliv na vaši obranyschopnost. Jeho nedostatek pak vede k častějším a opakujícím se infekcím, jako je třeba chřipka a nemoci dýchacích cest.

Na slunci byste měli strávit aspoň 30 minut denně. Ideálně bez ochranného krému, proto zvolte čas před desátou dopoledne nebo po třetí odpoledne;

Bez vitaminu D se hůře hubne

„Uvádí se, že dostatečná hladina vitaminu D dokonce pomáhá při hubnutí,“ říká Hana Mojžíšová.

LUPÉNKA

Nízká hladina vitaminu D může stát i za lupénkou. Projevy téhle nemoci nejsou pouze nesmírnou vadou na kráse. Obvykle je totiž provází i nepříjemné svědění, pálení a bolest při pohybu. Lupénka se vyléčit nedá. Dají se však zmírnit příznaky.

Je samozřejmě jasné, že zde existuje minimálně sekundární vliv. Při zdravotních potížích je zdravé hubnutí – míněna ztráta hmotnosti, při níž dochází k redukci tuku a nabrání svalové hmoty – možné jen stěží. Podle všeho má ale vitamin D na hubnutí i vliv přímý.

„Studie poukazují na fakt, že obézní lidé mají nízkou krevní hladinu vitaminu D. Tělesný tuk na sebe váže vitamin D, a ten se pak dál v organizmu nevstřebává,“ vysvětluje MUDr. Hana Mojžíšová. Některé výzkumy přišly s výsledky, kdy při doplňování vitaminu D obézní lidé hubli snáze. Odborníci pak poukazují i na fakt, že sluneční svit redukci tuku podporuje, za čímž by mohl stát právě vitamin D.

Skvělým zdrojem vitaminu D je rybí tuk. Ten můžete užívat i v kapslích

Naordinujte si slunce

„Tělo si produkuje vlastní vitamin D vlivem působení slunečního záření, které dopadá na pokožku. Uvádí se, že ideální doba strávená na slunci je 15 až 30 minut denně. Bez slunečního krému, lépe tedy před 10. a pak po 15. hodině,“ uvádí Hana Mojžíšová.

V našich zeměpisných podmínkách ale slunce jako jediný zdroj vitaminu D nestačí.

Bohaté potraviny na vitamin D jsou zejména mastné ryby jako losos či makrela. Obecně zdraví prospěšný je rybí tuk, který se dá konzumovat i v kapslích. „Malé množství je obsaženo i ve vaječném žloutku, hovězích játrech, některých houbách, cereáliích a v mléce,“ doplňuje Hana Mojžíšová.